Vítejte v části Didaktické nástroje snadného učení! Jedná se o prostor pro spolupráci při výuce otázek souvisejících s digitální inkluzí, který můžete volně využívat.
využít k získání a/nebo posílení svých znalostí o digitálním světě a jeho didaktických aspektech se zvláštním zaměřením na to, jak jej učinit inkluzivnějším
pro učitele v přípravě na povolání, učitele v praxi a školitele/zaměstnance vysokých škol a studenty.
Obsah - Didakticky Nastroj
Autorky: Christa Markom, Jelena Tošić, Magdalena Steger
V dnešní společnosti jsou lidé často diskriminováni, protože nevypadají nebo se nechovají podle společenských norem. Vše, co neodpovídá “normě”, je považováno za (příliš) odlišné a často spojováno s negativními vlastnostmi. Lang-Wojtasik & Schieferdecker používají širokou definici inkluze, jelikož ji definují jako právo na účast ve společnosti, nezávisle na přisouzeném nebo oficiálním statusu. V rámci této definice by měl každý dostat pomoc, kterou potřebuje k tomu, aby se mohl v životě posunout vpřed. Je důležité, aby se jedinec nemusel přizpůsobovat společnosti, ale aby se společnost přizpůsobovala jedinci. Inkluze zde znamená neomezenou účast na všech aspektech společnosti, nezávisle na stavu jednotlivce.
Autorky: Christa Markom, Jelena Tošić, Magdalena Steger
V dnešní době se lidé setkávají s digitálním světem v mnoha oblastech svého každodenního života. Oblasti, jako je zdravotnictví, školství, banky, státní správa a knihovny, využívají ICT (informační a komunikační technologie), které se tak stávají nezbytným nástrojem, aby občané mohli dané služby využívat. K tomu potřebují umět například používat internet, e-mail, blogy nebo sociální sítě a mít k nim přístup. Ne každý však tyto znalosti má. Tím vzniká digitální propast neboli digital divide.
Autoři: Christa Markom, Jelena Tosić, Magdalena Steger
Digitální nerovnost mezi muži a ženami neboli digitální genderová propast popisuje rozdíl mezi muži a ženami z hlediska možností zapojení do digitálního světa. Začíná to různými způsoby přístupu k internetu, stejně jako používáním internetu prostřednictvím chytrých telefonů, obecnou schopností vlastnit mobilní telefon a vede ke znevýhodnění v profesním životě (IGI-Global, 2021). Zejména v posledních dvou letech se díky pandemii Covid 19 rozdíly mezi muži a ženami v digitální participaci ještě zvýraznily. Svědčí o tom skutečnost, že se znovu objevují rozdíly mezi muži a ženami, které již byly odstraněny (Global Gender Gap Report, 2021). Nerovnost mezi muži a ženami označuje nerovnost mezi pohlavími ve všech oblastech života.
Autorky: Christa Markom, Jelena Tošić, Magdalena Steger
Digitalizace je proces, který zahrnuje převod různých obsahů, jako je text, fotografie, zvuk, video, do digitálního záznamu. Právě proto je digitalizace považována za způsob ochrany, archivace a sdílení vytvořeného obsahu. Je důležité zdůraznit, že digitalizace by měla zahrnovat vytváření inkluzivního prostředí, do kterého by se mohl zapojit každý, umožnit otevřenou komunikaci a urychlit proces vytváření a sdílení znalostí (Martinoli, 2019).
Digitální gramotnost je často považována za jednu ze základních dovedností 21. století. V kontextu vzdělávání zahrnuje nejen využívání digitálních nástrojů ve výuce, ale slouží také k rozvoji kreativity, jejímž cílem je zdokonalit vyučovací proces a usnadnit získávání a rozšiřování znalostí žáků. Neměla by být chápána jako náhrada učebního procesu, který probíhá naživo, ani jako náhrada psaného slova. Digitální gramotnost by měla být považována za nástroj, který otevírá a umožňuje angažovanou práci učitelů a žáků během vyučovacího procesu i mimo něj. Digitální gramotnost předpokládá kromě znalostí, jak používat digitální nástroje, také znalost a jistotu výběru „vhodných“ nástrojů. Vytvoření bezpečného prostředí v digitálním kontextu je něco, co mohou učitelé vytvořit pro žáky zapojené do vyučovacího procesu, stejně jako pro jejich využití znalostí mimo výuku.
Autorky: Christa Markom, Jelena Tošić, Magdalena Steger
Digitální vyprávění kombinuje umění vyprávění příběhů s různými digitálními multimédii, jako jsou obrázky, zvuk a video. Digitální příběhy spojují kombinaci digitální grafiky, textu, nahraného zvukového vyprávění, videa a hudby/zvuku, aby vyprávěly příběhy na určité téma. Digitální příběhy jsou poměrně krátké a jejich doporučená délka se pohybuje mezi 2 a 10 minutami.
Autoři: Thomas Köhler, Robert Kleemann
Počítačová etika je filozofické studium etiky související s počítači, zahrnující chování uživatelů a to, k čemu jsou počítače naprogramovány, a jak to ovlivňuje jednotlivce a společnost. Jakékoli didaktické modelování digitálně zpracovaného vnímání, konstrukce a hodnocení ve vzdělávání musí brát v úvahu etická hlediska. V každém systému vzdělávacích technologií (edtech) je dnes etika považována za velmi důležitou. Tato orientace se může zaměřit na etické, antropologické, právní (v menší míře) a sociální aspekty sociálně-technického uspořádání. V důsledku toho by pedagogové měli být připraveni s komplexní (mediální) didaktickou odborností.
Autoři: Thomas Köhler, Robert Kleemann
Digitální kultura je pojem, který popisuje, jak technologie a internet utvářejí způsob, jakým komunikujeme jako lidé nebo skupiny. Vždy se jedná o společný, tj. kolektivní fenomén, který se učíme na základě vlastní zkušenosti. Lze jej zúžit na konkrétní kontext, například organizaci nebo digitální realitu, což vede k cíleným konceptům. To znamená, že digitální kultura je způsob (naše každodenní kultura), jakým se chováme, myslíme a komunikujeme v rámci dnešní společnosti.
Čtěte více:
Autoři: Thomas Köhler, Robert Kleemann
Digitalizace vede ke změnám ve spolupráci. Výchozí podmínky se rychle mění ve všech oblastech, a to i v Evropě. Jak oslovit cílové skupiny ve vzdělávání? Které z těchto formátů jsou udržitelné a ekonomicky výhodné? Kterým vývojovým trendům se můžeme vědomě věnovat? Učitelé a studenti v současné době získávají zkušenosti s digitální transformací vzdělávání téměř každý den.
Čtěte více:
Autorky: Christa Markom, Jelena Tošić, Magdalena Steger
V závislosti na sociálním prostředí, ve kterém člověk žije, pracuje nebo studuje, může být digitální inkluze definována různými způsoby. Digitální inkluze se týká schopnosti jednotlivců a skupin přistupovat k informačním a komunikačním technologiím a využívat je bez ohledu na jejich pohlaví, věk, socioekonomické postavení, lokalitu, jazyk, fyzické problémy atd. Kromě četných výhod, které používání digitálních médií provázejí, existují také aspekty vyloučení. Stejně jako v mnoha jiných oblastech existuje digitální nerovnost mezi muži a ženami, stejně jako digitální queer nerovnost, která se projevuje různými způsoby a v různém měřítku po celém světě.