Autorky: Christa Markom, Jelena Tosić, Magdalena Steger
Digitální queer nerovnost (Digital Queer Gap, DQG) je podformou digitální nerovnost mezi ženami a muži a týká se rozdílů a nerovností v přístupu k digitálním technologiím a jejich využívání. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že DQG se netýká pouze rozdílů mezi muži a ženami, ale zohledňuje celou LGBTIQ+ společnost. Nejdůležitější je, že pojem Digital Queer Gap se používá také k popisu nespravedlnosti, které jsou vystaveni členové LGBTIQ+ komunity (DiGiacomo, 2021).
LGBTIQ+ je zkratka pro odpovídající sexuality a genderové identity. Jednotlivá písmena znamenají následující: L znamená Lesbička (žena přitahovaná ženou), G znamená Gay (muž přitahovaný mužem), B znamená Bisexuál (bez preference určitého pohlaví), T znamená Transgender (genderová identita je jiná než ta, která byla určena a stanovena při narození), I znamená Intersexuál (lidé, kteří mají fyzické pohlavní znaky, které nejsou výhradně mužské nebo ženské) a Q znamená Queer (souhrnný termín pro lidi, kteří nejsou cisgender, tj. lidi, u nichž se subjektivní gender shoduje s biologickým pohlavím, nebo heterosexuály) nebo Questioning (termín pro lidi, kteří si nejsou jisti svou sexualitou a identitou). Plus označuje všechny ostatní sexuality a identity (Cherry, 2020).
Problémy s dostupností digitálních technologií a internetu mají zejména starší LGBTQ+ lidé. Především nízký příjem a důchod jim mohou bránit ve využívání mnoha příležitostí, jak se prostřednictvím digitálních médií a prostorů dostat do kontaktu s lidmi se podobnými názory. V současné době existuje mnoho společností a organizací, které chtějí zlepšit přístup lidí z LGBTIQ+ komunity do digitálního světa, a tím snížit DQG. Jednou z těchto organizací je SAGE (DiGiacomo, 2021). SAGE je organizace se sídlem v New Yorku, jejímž cílem je pomáhat starším LGBTIQ+ lidem. SAGE poskytuje služby a programy, prostřednictvím kterých mohou LGBTIQ+ osoby hledat pomoc, aby se lépe zapojily do digitálních médií a lépe je využívaly (SAGE, 2022). Dalším programem je Kybercentrum Nadace Bohnett. Tento program má přibližně 60 míst ve městech a na univerzitách. Studenti a mladí dospělí zde mohou vyhledat informace o LGBTIQ+, dozvědět se o tomto tématu a také si o něm promluvit s ostatními lidmi. To je důležité zejména pro lidi, kteří se doma cítí nesví a bojí se, že budou “odhaleni”, protože ještě nepřiznali svou identitu, nebo ji vůbec přiznat nechtějí (DiGiacomo, 2021).
Internet hraje důležitou roli v rozvoji LGBTIQ+ komunit. Je to nástroj, který pomáhá propojovat lidi, vytvářet a slučovat sítě, získávat informace a znalosti o LGBTIQ+ problematice, jakož i o zdraví a politice. Navíc se zejména v posledních letech stala důležitou zbraní v politickém boji za vyjádření, šíření a posílení požadavků (Edri, 2019). Na internetu se však členové LGBTIQ+ komunity potýkají také s problémy. Například je obtížné vyjádřit svou sexualitu a chtěnou identitu online, a to jak ve smyslu hájení sebe sama a svých intimních preferencí a voleb, ale také ve smyslu informování o problematice LGBTIQ+ a povzbuzování ostatních lidí, aby se postavili za sebe. V rámci sociálních médií existuje mnoho norem a směrnic, které tyto aktivity omezují nebo zakazují. Kromě toho jsou příspěvky, v nichž jsou LGBTIQ+ lidé podporováni, často nahlášeny a následně smazány, zatímco homofobní, sexuální a transfobní příspěvky zůstávají na internetu. Za tuto nespravedlnost je často zodpovědný algoritmus, který nedokáže dostatečně rozlišovat mezi pozitivními a negativními příspěvky, a proto často vylučuje LGBTIQ+ členy. Pro transgender osoby se zejména v posledních letech projevil další problém, a to ten, že při registraci na sociální síti je vyžadováno skutečné jméno. To se ověřuje pomocí dokumentů, které je třeba nahrát. Dokud si transgender osoby oficiálně nezměnily jméno a pohlaví, musí uvádět své rodné jméno, se kterým se již neidentifikují. Pokud však uvedou svou novou identitu, účty budou po krátké době zablokovány a ztratí jakoukoli možnost kontaktu s novými známými. Další černou skvrnou na internetu je stále častější vytváření falešných profilů, které slouží k vyhledávání osob s určitou sexuální orientací. Tak tomu bylo například v Egyptě, kde byli nalezeni lidé, jejichž sexualita neodpovídala normě, a ti pak byli mučeni a zavražděni. Aby se tomu zabránilo, existují nyní zvláštní aplikace a webové stránky, které byly vytvořeny pouze pro homosexuální osoby. Objevují se také požadavky ze strany komunity LGBTIQ+, aby byla do tvorby aplikací a souvisejících politik zapojena (Edri, 2019).
Dalším příkladem diskriminace komunity LGBTIQ+, konkrétně queer mužů, je Indie. Indie byla britským koloniálním územím, a proto zde platil britský koloniální trestní zákoník, který stanoví, že jakýkoli sexuální akt definovaný jako nepřirozený se trestá doživotním vězením. To mimo jiné znamená, že homosexualita je zakázána. Tento zákon byl schválen Soudem 6. září 2018. (Kolmannskog, 2018). Navzdory těmto právním podmínkám je téma LGBTIQ+ a zejména bytí queer v Indii diskutováno v tištěných médiích a ve filmech i televizních pořadech (Dasgupta, 2017).
Literatura:
Cherry, K. (2020). What Does LGBTQ+ Mean? Von https://www.verywellmind.com/what-does-lgbtq-mean-5069804 abgerufen.
Dasgupta, R. K. (2017). Digital Queer Cultures in India. New York: Routledge.
EDRI (2019). The digital rights of LGBTQ+ people: When technology reinforces societal oppressions. Von https://edri.org/our-work/the-digital-rights-lgbtq-technology-reinforces-societal-oppressions/ abgerufen
Kolmannskog, V. (2018). Love in Law – The Indian Supreme Court decides in favour of LGBT persons. Centre on Law & Social Transformation. S. 1-4.
SAGE (2022). Advocacy & Services for LGBT Elders. Von https://sagenyc.org/nyc/ abgerufen
DiGiacomo, R. (2021). The Digital Divide for LGBTQ People Is Real: These Groups Are Trying to Bridge It. Von https://www.delltechnologies.com/en-us/perspectives/the-digital-divide-for-lgbtq-people-is-real-these-groups-are-trying-to-bridge-it/ abgerufen.