Autoři: Thomas Köhler, Robert Kleemann
Digitalizace mění způsob, jakým spolupracujeme. Ve všech odvětvích se rychle mění původní podmínky, a to i v Evropě. Jak můžeme oslovit cílové vzdělávací skupiny? Které formáty jsou udržitelné a také ekonomicky proveditelné? Kterým vývojem se můžeme vědomě zabývat? Učitelé a žáci v současné době získávají zkušenosti s digitální transformací vzdělávání téměř denně. Koncepty nových médií jako CoP (Community of Practice), MOOC (Massive Open Online Courses) nebo OER (Open Educational Resources) jsou jen zlomkem nových forem spolupráce v kontextu digitalizace. Myšlence digitální transformace pro znalostní spolupráci, a to i se společností, vzděláváním a průmyslem a mezi nimi, se však stále nevěnuje dostatečná pozornost a její význam není pochopen (Köhler et al., 2019).
O co jde? Digitální transformaci lze chápat jako proces, který trvá od počátku digitalizace až po „plnou digitalizaci“. Základem transformace je digitální infrastruktura a digitální technologie, přičemž tento proces probíhá ruku v ruce s digitální transformací a kromě industrializace 4.0 se týká také celkového společenského vývoje směrem k formování společnosti 5.0 (Blossfeld a kol., 2018). Pro učitele to znamená, že se musí vzájemně propojovat a že prostřednictvím digitálních médií dochází k větší spolupráci (Seufert, 2018). S ohledem na digitální kompetence lze v zásadě rozlišit dvě situace požadavků:
- utváření digitální transformace vlastní profese a
- spoluvytváření digitální transformace celé organizace.
Digitální transformaci v kontextu školy lze znázornit v etapovém modelu.
Oprávněně si můžeme klást otázku, zda budou školy v kontextu digitální transformace silněji nebo nově propojeny se společností? Cress et al. (2018) popisuje, že v současné době školy jen stěží drží krok s vysokou rychlostí digitalizace. Školám musí být spíše umožněno, aby se samy staly aktivními tvůrci transformace podle svých vlastních směrnic a měřítek.
Literatura:
Seufert, S., Guggemos, J. & Tarantini, E. (2018). Digitale Transformation in Schulen – Kompetenzanforderungen an Lehrpersonen. Beiträge zur Lehrerinnen- und Lehrerbildung: Zeitschrift zu Theorie und Praxis der Aus- und Weiterbildung von Lehrerinnen und Lehrern 36(2), s. 175–193.
Blossfeld, H.-P., Bos, W., Daniel, H.-D., Hannover, B., Köller, O., Lenzen, D., McElvany, N., Roßbach, H.-G., Seidel, T., Tippelt, R. & Wößmann, L. (2018). Digitale Souveränität und Bildung. Gutachten des Aktionsrats Bildung. Münster: Waxmann.
Köhler, T., Schoop, E. & Kahnwald, N. (2019). Communities in New Media: Researching the Digital Transformation in Science, Business, Education & Public: Administration. Proceedings of 22nd Conference GeNeMe 2019. Dresden TUDPress.
Cress, U., Diethelm, I., Eickelmann, B., Köller, O., Nickolaus, R., Pant, H. A. & Reiss, K. (2018) Schule in der digitalen Transformation – Perspektiven der Bildungswissenschaften. Deutsche Akademie der Technikwissenschaften, s. 1–12.